úterý 10. ledna 2012

Bylo tu není tu...

Náš les. Fotky z poslední fotografické procházky. Teď už je většina stromů na louce, ale na druhou stranu, aspoň může růst nálet. A nechci slyšet žádné zelenomozké reakce obyvatel sídlišť! Les roste proto, aby se časem vytěžil. Stejně jako chováme ovce, aby se na podzim zabily. Jako většina pindulín, kabelku z hověziny a bundu z jehněčiny, to jo, ale my na vesnici co máme ovce na jídlo, tak jsme v jejich očích vrahové nejhoršího kalibru. Tak, už jsem se uklidnila.










































6 komentářů:

  1. Kdeže ten les přesně máte? Ta poslední fotka mi totiž něco připomíná..

    OdpovědětVymazat
  2. Neříkej, že máte i les i ovce? Po lesu touží přítel (dokonce odmítl prodat motorovou pilu, kterou jsem vyhráli na plese, protože on ji přece bude používat až budeme topit dřevem :D) A já jsem zas úchylná na ovce (to zní doost divně :/) - ve své naivní měštácké hlavě mám představu, že je budu stříhat a z té vlny něco kutit :D :D No tak asi ne, no :D

    OdpovědětVymazat
  3. Drahá Trpaslice, poslední fotka je pohled na Rysovou a Rožnov pod Radhoštěm. Jinak les je ve Viganticích :)

    OdpovědětVymazat
  4. Wambi, pilu prodej ty za jeho zády. Já mám totiž pocit, že můj drahý ji ve svých rukou hýčká víc jak mě. Jinak ovce. Ach ovce. Byla jsem naivní městská holka, chtěla jsem zpracovávat vlnu a chovat jehňátka v náručí. Ale po prvním roce, kdy ti ty bestie sežerou vysazené borůvky, ohlodají mladé jabloně a seškrábou kůru i ze šedesátileté třešně, k tomu se pravidelně válejí v bobkách a pak je takhle zaneřáděné máš držet a stříhat... Člověk je nakonec rád, že příjde zima a zabijačka...

    OdpovědětVymazat