Kabela jako od babičky

Chytla mě tvořivá, protože když je člověk víc jak týden doma, začne mu šibat. Chtěla jsem si něco uplést, a tak moje kroky zamířily do skříně, kde skladuji vlnu. A automaticky do velké hnědé staré kabely, kde mám zbytky klubíček. Vybaluji klubíčka, koukám, že šála ani čepice z toho asi nebude a ponožky se mi plést nechtějí. A tak koukám zoufale kolem sebe a vidím kabelu. KABELU! Je velká, koňakově hnědá, kdysi vyřazená ze šatníku babičkou a já ji nutně potřebuji k životu. Po půl hodině nechápavého kroucení hlavou, jak tak dlouho mohla být opomíjena, koukám na otrhané uši, cákance od barvy a podobné neduhy. Chytla jsem hadr, cákance umyla, a pustila se do uch. A voilá má nová kabela je na světě. Dokonce má takový hezký tvar, ke kterému se vrací všechny retro trendy. Skoro stejnou jen menších rozměrů mají teď v H&M ve vyblitě růžové barvě. Jsem šťastná, šťastná jak veš a skákala bych do stropu nebolet mě všechno a mít na to dech.
A až půjdu po Brně v novém kabátě a kožešinovém límci s pacičkama a ocáskem (dala mi ho babička, která ho má po své babičce a je mi jedno, že je to ze zvířete a né z fabriky. Je to přes sto let mrtvé.) a k tomu se mi bude na zápěstí kývat velká koňaková kabela. Všechny blogeríny zblednou závistí a budou si muset doběhnout pro nový bronzer. Haha. (Jsem jakási sarkastická, to bude z toho koktejlu prášečků.)

Pokusný králíček

Posledních pět týdnů mě trápil kašílek. Muž tedy říká, že mě slyšet před 50-ti lety, zavřou mě do sanatoria k partě tuberáků. Trochu jsem ignorovala jeho naléhání na návštěvu střediska, ale minulý týden má tvrdohlavost narazila na přidružený zánět nosohltanu a tak jsem chtě nechtě musela jít utratit 30 Kč. Poslouchali mě ze všech stran, udělali mi snímky hrudníku ze všech stran, koukali mi do krku a nepotřebovali ani špachtli a baterku aby mi sdělili, že to není pěkné. Také rentgen není pěkný, poslech je přímo děsivý a k tomu mi srdce tluče jak Tiumenovi po Velké pardubické. Dali mi tedy prášečky. Bílé velké, bílé malé, kulaté nažloutlé, hranaté zelenkavé, tmavězeleno-žluté, cosi rozpustné, kulaté žluté lentilkové a k tomu lahvičku s roztokem, co si mám co chvíli stříkat do krku. Na krabičkách mám popisky, kdy, co, v jakém množství a na co to je. K tomu na stole budíky s nastaveným časem. Také jsem se stala pokusným králíčkem, protože prý ještě nikomu nedali tuhle kombinaci léků a mám prý zaznamenávat, co to se mnou bude dělat. A když to nepomůže, budou v pokusech pokračovat ve špitálu. Sedá mi to na srdce, tak se nemám ani hýbat. A venku je krásně a muž neustále odolává slovním útokům typu:"Já chci véééén! Je tam krásně! A ty chceš taky vééén! Já se obleču..." <záchvat kašle> "...slibuju." Odolává, bude z něj dobrý otec.
Posledních pár dnů zvládám kromě ležení a smrkání také koukání do počítače. Nutno říct, že to prospívá mé psychice. Poslední týden mi připadá, že jsem kompletně zblbla. Při pexesu otáčím dokola ty samé kartičky a nejsem schopná si to zapamatovat. Muž to přechází úsměvem. Asi si vysmrkávám mozek, protože mi rozečtená knížka nedává smysl, a to není žádný Kant, nýbrž Dreiser. Tak čtu cizí blogy a hraju CityVille.
Dost fňukání, má to všechno i pozitiva. Na stole mám neomezený počet Beskydek, čaje, medu v Méďovi, ultra jemných kapesníků a balzámu od Yves Rocher.
A aby to byl ultra maxi khůl blog, musí tu být fotky. Tak tedy pár stažených, ať tu je mezi zastaralým textem i trochu moderních dorozumívacích prostředků. (Protože po tom co jsem viděla, že dělají bydlenky z knížek na mimibazaru, mám o budoucnost psaného slova vážné obavy. Ale o tom možná příště.)

Med v medvědovi

Vanilkový balzám od Yves Rocher

Beskydky, luxusní záležitost

Mille feuille

Tak a je upečeno. Povedlo se, nevztekla jsem se, vypadá to k světu (až na to, že mi poleva uschla moc brzo, než jsem stačila udělat lístečky). Podle odřezků je to i chuťově vynikající. Krém lahodný a muži asi bude moc chutnat, protože v tom krému není ani špetka másla. Inu, teď se jen pochválit. Šikovná Iru!

Knihomol

Jsem sběratel. Nejen sekáčového oblečení, kreativních časopisů, šutrů z hor a kdečeho jiného co mě zaujme, ale taky knížek. Pro naši úžasnou rohovou secesní knihovnu z tmavého dřeva. Tudíž po Rožnově běhám po sekáčích a po Brně po antikvaritátech. Teď v týdnu se mi povedl majstršik v podobě sady starých knížek v kůži. Za docela levno. Místo, kde jsem byla nakupovat nepovím, protože tam čekají další poklady, které prostě musím mít. Takže až všechno vykoupím, podělím se o adresu :) (jsem sviňucha, já vím.)
Jinak se s mužem pídíme po knihách z edicí, momentálně nejvíce prahneme po "Kákáčku" tedy Knihovna klasiků, výběr ze světové literatury, všechny knihy stejně velké (a to naší knihovně sluší), každý autor má svou barvu (celé spektrum!) a k tomu je to edice velice povedená.
Teď pár faktů k mému úlovku.

Alexandr Dumas

JOSEF BALSAMO

Nakladatel Jose. R. Vilímek

1929

v Praze