Bylo tu není tu...

Náš les. Fotky z poslední fotografické procházky. Teď už je většina stromů na louce, ale na druhou stranu, aspoň může růst nálet. A nechci slyšet žádné zelenomozké reakce obyvatel sídlišť! Les roste proto, aby se časem vytěžil. Stejně jako chováme ovce, aby se na podzim zabily. Jako většina pindulín, kabelku z hověziny a bundu z jehněčiny, to jo, ale my na vesnici co máme ovce na jídlo, tak jsme v jejich očích vrahové nejhoršího kalibru. Tak, už jsem se uklidnila.

Okolo krku vilně se vine...

Jak už jsem řekla, mám teď pár nových krčních nápadníků, a mám na ně zvlášť velké nároky. Musí být měkké a  extra barevné, ale protože nejsem osoba nesoudná, vím, že oboje splnit najednou nelze (už jen díky murphyho zákonům.) A tak mám omotávače chlupaté a omotávače barevné. A jsem spokojená.

Ta barva, ta barva!

Sbohem, Vánoce...

Jelikož už přišli, načmárali a odešli Tři Králové, bylo na čase zbavit se posledních zbytků připomínajících Vánoce. A tak milý stromeček prožil svou poslední cestu, nejprve se proletěl z okna a pak byl expresně dopraven do kotelny. Po vysátí veškerého jehličí a zabalení všech ozdob do krabice mě přepadla nějaká sentimentální nálada. A tak vznikla tahle směska fotek. Och.

Co sa stalo poslední dny roku 2011

Shrnu to, co bylo, než nastal nynější (z pohledu mnoha erudovaných lidí apokalyptický) rok. Na našem (mém a mužovém) listu přání od Ježíška byl už nějakou dobu les. A po mnoha nervy drásajících peripetiích ho máme. Od 19. prosince žijeme lesem. Chodíme do lesa (od poslední možné dojezdové zastávky autem je to 2,5 km do 95 - 100% svahu), rubeme v lese, dohlížíme na lesní dělníky, jezdíme strojem LKT, házíme haluze, zapřaháme úvazce do žabek a brodíme se po pupky v bahně konzistencí hodně podobnému maltě. Začínáme ráno a končíme až se setmí. To je kolem půl páté. Pak spíme. Až někdy budete rubat v lese každý den, od nevidím do nevidím, svátek nesvátek, pochopíte, že na sepisování internetového deníčku opravdu nebudete mít čas ani náladu.
Ale proč tedy tento text? Napadl sníh! A to se v lese nerube! SNÍÍÍÍÍH! Já vím, všude v republice sníh je, ale tady u nás na Valašsku už konečně taky. A protože je sníh a to značí zimu, mám v zásobě fotky (malé) části mých svetrů. A tak se na ně můžete (nebo nemusíte) těšit.