Plaváček

Víte o tom, že jsem po pěti letech vztahu s neplavcem zjistila, že já vlastně mám ráda vodu a ráda chodím plavat? Došlo mi to, až když odjel na hory a mě napadlo jít na bazén. A teď jsem tam pečená vařená (nebo spíš rozpuštěná a utopená?)

Rákosníček

Má kamarádka mi říkala rákosníčku. Protože mám kudrnaté vlasy a na konci dne mi na vršku hlavy jednotlivé vlásky odstávají všemi směry. Dneska mi vlasy odstávaly i ráno, tak jsem se oblékla do zelené, ať jsem rákosník se vším všudy (i když vlasy se mi nakonec podařilo zkrotit.) Sukně HM je stejně jako tričko ze sekáče, boty od pana Nguyena z náměstí, a veškerá biju je dárek.

Studená facka

Ráno před šestou jsem vyrazila jako každý jiný den na "krátkou" procházku do okolních vesnic, co obvykle trvá něco přes 2 hodiny v tempu pomalého běhu (ne, nejsem magor!) a byla jsem vděčná za mikinu. O další tři hodiny později jsem si nadávala do hus, když jsem vyběhla na nákup jenom ve svetru. Naštěstí jsem měla dost rozumu a vzala jsem si kalhoty. Léto na horách. 12 °C.
Aspoň jsem vyvětrala nový svetr (jako vždy, ze sekáče, ovšem značky esprit), obyčejné černé tílko z Takka,  kalhoty (sekáčové!) simple wish a oxfordské botky z Londýna, koupené naproti stanice metra Brixton.

Kalhoty SIMPLE WISH, tílko TAKKO, svetr ESPRIT

Hubnoucí blues

Už třetí den koukám na Jillian v jejím třetím levelu 30 day shred. A k tomu mi na ruce pípá zbrusu nový sporttester a k tomu chroupám další nálož mrkve z 60-ti denní diety podle pána z televize, co učí lidi hubnout. Muž to všechno sleduje. Nejdřív mi nevěřil, teď mě odrazuje. Říká, že se mu rozpadnu. Ne tím, že se ztratím, ale že prostě umřu. Nechápala (a ještě trochu nechápu) proč. Dyť běžím rychleji jak on, vydržím Jillian do konce, kdy se on popadá za boky a celá ta jeho rachitická postava se snaží popadnout dech, k tomu pořád něco chroupu. Říká, že je toho moc. Že moc cvičím, moc chodím, piju moc vody a dieta je moc krutá. Vypočítal mi spotřebu a příjem energie. Měnil barvy aby mi nakonec řekl, že jestli mě uvidí večer s okurkou v ruce, tak se nezná. Ok, po odečtení výdeje od příjmu jsem někde na 250 Kcal na denní žití, ale skoncovat s tím nehodlám. Když už mám natáhnout brka, tak ať je natáhnu hubená! (Trocha přehnaného výbuchu hněvu na konec.)
P.S.: Jillian je zlá. Občas mám pocit, že vyskočí z monitoru a kousne mě.
P.P.S: Toto je můj nový sporttester ♥

Jak nejlépe prožít narozeniny

Člověk má plány, přec jenom 23 je mu jen jednou za život (ok, není to kulaté, ani nijak zvláštní, jen to ukazuje, že stárnu.) Chtěla jsme prožít den s maminkou, projít se po venku, jít na zmrzlinový pohár, užít si sluníčka a prvních jahod, chtěla jsem, aby mě muž vyzvedl na náměstí a donesl kytici a pak šli spolu v západu slunce do naší budoucí svatební hostinu pořádající restauraci na šťavnatý mega steak. A co bylo?
1. V sobotu mě chytla bolest zubů, takže narozeninové ráno jsem prožila na bolestivém a celý den pak s naříznutým dásnem a rozrýpaným zubem (když se daří, tak se daří! Jeden zub bolavý a k tomu se ozvala i moudrá stolička na druhé straně.)
2. Pršelo, a prší i teď a celkem je nevlídno.
3. Maminka šla do práce, takže jsem jí viděla asi jen dvě hodiny ve stavu, kdy jsem měla sto chutí si urvat hlavu i se zubama.
4. Jahody, pohár a stek se nekonal, byla jsem vděčná za špenátový krém (nemusí se kousat a nestudí.)
5. Muž donesl kytici, nádhernou, kulatou, fialovou a v ní samé frézie.
6. Měli jsme místo procházky jízdu autem, podívali jsme se po všech místních rozpitých, ráztokách, bacovů a končinách.
7. Jako bonus, našli jsme louku, kde rostou divoce lupiny, tak jich mám velikou kytici ve všech možných barvách.

Nakonec to nebylo tak marné, v neděli bude posezení a do té doby mi snad odpuchnou ústa a budu moct mluvit a jíst něco jiného než kaši.