V našem "ámerickém" sekáči je každý pátek a sobotu vše za polovic. Ono normálně je to tam drahé až hanba (na tu občas pofidérní kvalitu) a tak všechny zkušené lovkyně se jdou během týdne podívat co nového a v pátek brzy ráno stepují před dveřmi a razí za svou vyhlídlou kořistí. Inu já vyhlídla věcí hromady v čele se sukní s kapsičkama a trička, které mi dělalo na zádech hrb (místo něj mám jiné lepčejší.) Jen z jednoho mě srdce bolí. Byly tam. Troje. Kožené, hnědé, bez zbytečných zdobeností, semišové, s přezkou i bez přezky. Středně vysoké, s kulatou špičkou, neokopané a velikosti o dvě menší než potřebuju. Arrrrgh! A to nemluvím o úžasných polobotkových balerínkách z pravé středně hnědé kůže, na špičce s třemi dubovými koženými listy a žaludy.
Mít u sebe kudlu, tak si kus nohy uřežu. Nebyly mi. Chjo. Toť vše z mých zápisků z lovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat