Hubnoucí blues

Už třetí den koukám na Jillian v jejím třetím levelu 30 day shred. A k tomu mi na ruce pípá zbrusu nový sporttester a k tomu chroupám další nálož mrkve z 60-ti denní diety podle pána z televize, co učí lidi hubnout. Muž to všechno sleduje. Nejdřív mi nevěřil, teď mě odrazuje. Říká, že se mu rozpadnu. Ne tím, že se ztratím, ale že prostě umřu. Nechápala (a ještě trochu nechápu) proč. Dyť běžím rychleji jak on, vydržím Jillian do konce, kdy se on popadá za boky a celá ta jeho rachitická postava se snaží popadnout dech, k tomu pořád něco chroupu. Říká, že je toho moc. Že moc cvičím, moc chodím, piju moc vody a dieta je moc krutá. Vypočítal mi spotřebu a příjem energie. Měnil barvy aby mi nakonec řekl, že jestli mě uvidí večer s okurkou v ruce, tak se nezná. Ok, po odečtení výdeje od příjmu jsem někde na 250 Kcal na denní žití, ale skoncovat s tím nehodlám. Když už mám natáhnout brka, tak ať je natáhnu hubená! (Trocha přehnaného výbuchu hněvu na konec.)
P.S.: Jillian je zlá. Občas mám pocit, že vyskočí z monitoru a kousne mě.
P.P.S: Toto je můj nový sporttester ♥